Mladotice a okolí
Vojenský útvar
SOD
PZH
Dílny
VSB
Štáb
Rota
Mladotice- odkazy na jiné stránky

Budova SOD

Díky oplocení a zákazu vstupu byla v prostoru útvaru nepoškozená příroda, daly nasbírat různé lesní plody, potkat jelení rodinku a další zvířectvo. Pokud se do útvaru vstoupí horní bránou, lze dole v údolí mezi stromy zahlédnout prosvítající červenou plechovou střechu budovy SOD (stálých operačních důstojníků). Cestou dolů ze svahu lze narazit na větrací průduchy a únikové cesty, kryté plechovými kryty, z podzemních prostor, jimiž je tento svah doslova prošpikován. Nám se při průzkumu nepodařilo objevit žádný kryt, ale v dobách vojenské služby na tomto útvaru při sbírání hub v době osobního volna jsem na nějaké narazil. Budova SOD byla volně přístupná a bylo znát, že na ní již značně zapracoval zub času. Všechny útvarové budovy měly rovné střechy kryté asfaltovou lepenkou a bez údržby do nich rychle zatéká. V pravé části budovy s okny z luxferů byly zásobníky a ohřívače na vodu a hlavně vzduchotechnika pro větrání podzemních prostor. Nalezené noviny nesly datum 1996, kdy byl útvar pravděpodobně vystěhován a ponechán svému osudu. V ostatních místnostech není nic zajímavého, jen stopy chátrání. Na stěnách se nacházely telefonní rozvody a kabelové "ježky".

Klikněte na obrázek pro větší rozměr

Pohled na budovu II Pojistková skříň Nález planžetu Vzduchotechnika Sprchy

Bohužel nejzajímavější část prohlídky, totiž podzemních prostor, bylo nutno vynechat. Původní vchod se nacházel v chodbě přímo naproti dveřím do budovy SOD, ale je velmi kvalitně zazděn a zaštukován. Po obejití budovy zezadu byly vidět stopy zazdění východu z budovy i vchodu do podzemí, betonový portál a vchod zazděný lomovým kamenem. Ve svahu mizí vytrhané silové a telefonní kabely. Za ním, pokud se dobře pamatuji, se nacházel meandr s ocelovými dveřmi proti tlakové vlně a dál pokračoval chodba s různými odbočkami do vedlejších místností a sálů. V případě války proti NATO se sem měl přesunout štáb letectva a odtud z podzemí řídit vojenské operace. V podzemí nechyběly ubytovny, sociální zařízení, namocnice, sál s planžety pro sledování pohybu letadel, telefonní ústředna, služební místnosti, úpravna pitné vody (i radioaktivní!!) apod. Prověření vojáci základní služby ale neměli přístup všude a tak můžou být prostory daleko rozsáhlejší, než lze tušit. Dle vyprávění svědků chodby vznikly v 50. letech, kdy se zde v břidlicových vrstvách ženisté učili stavět bunkry. Později byly prostory vojensky využity, ale o jejich smyslu v případě války lze pochybovat, protože při deštích do chodeb zatékalo skrz břidlici a ochrana před radioaktivním spadem by byla sporná. Mě známé prostory se nacházely v úrovni silnice, nikoliv tedy v podzemí.

Telefonní rozvody Plán splníme! SSU-Speciální spojovací uzel Zub času pracuje a vybavení mizí
Rozvaděč pro podzemí Telefonní ježek Zazděný vchod Spojovací tunel Potok Chladná

Prověření vojáci záklaďáci chodili do budovy SOD uklízet kanceláře a v případě poplachu sloužit do podzemí na ústřednu, k dieselagregátu a k planžetu. Odpolední úklid byl dobrá zašívárna, protože důstojníci byli většinou zalezlí v podzemí a tak jen zkontrolovali vojáka přes monitor průmyslové televize a pustili jej do první zóny, tj. do budovy. Za chvíli bylo vytřeno a pak se většinou člověk mohl vysprchovat v místních sprchách, zde byla teplá voda pořád, zatímco na rotě již byly odpoledne bojlery prázdné. A teď příhoda: Lampasáci neustále psali na velení do Plzně dopisy, že útvar potřebuje peníze na provoz a novou techniku. I stalo se jednou, že přijel nějaký generál na kontrolu, zda se dopisy zakládají na pravdě. Přijel, vyhlásil poplach pro záklaďáky i lampasáky v maskách, vzal si rybářský prut a šel na ryby k rybníku před budovu SOD. Zatímco záklaďáci v pohodě zaujali svá místa, vojáci z povolání zklamali po celé čáře, protože nebyli zvyklí na poplachy, ty jsou přece jen pro mužstvo. Generál seděl u rybníka a na štábu lampasáci běhali zmateně sem a tam. Pak si nechal poslat na rotu pro cigarety a vydal se pomalu ke štábu. Zde seřval, koho mohl a nakonec se chtěl nechat spojit po vojenské lince s Plzní. Jenže v provozu byla poplachová ústředna v podzemí a obsluhující vojín sdělil překvapenému generálovi, že ho nikam nespojí, neb to nemá v poplachových směrnicích. Generál seřval velitele, sbalil se, odjel a posléze přišel dopis, že útvar peníze na techniku nedostane, protože problém je v lidech.

U budovy SOD se již nic zajímavého nenajde. Vydejme se směrem k PZH.